Náš partner pro povinné ručení pojišťovací auto makléř. www.auto-makler.cz
>>> více ... <<<
de vlajka Dnes je: čtvrtek 13.06.2024 :: Svátek má: Antonín, zítra: Roland   
VW OLDIES CLUB
Přihlásit se Uživatelské jméno: Heslo:
Registrace :: Ztracené heslo
Pro správné a funkční přihlášení je nutné mít ve svém prohlížeči zapnuté cookies!! Jak zapnout cookies?
Brouk, Caddy, Derby, Golf, Jetta, LT, Passat, Polo, Scirocco, Transporter, ... µCHAT: Přístup do µChatu je omezen jen pro přihlášené uživatele!
 
Úvodní strana VW OLDIES CLUB Srazy STAŘEŠINEK Fórum Články Fotogalerie Kalendář Uživatelé Odkazy Kontakt VW Oldies on Google+ VW Oldies on FACEBOOK

Jiné weby

Náhodné foto

Návštěvy

ONLINE: 4

DNES: 26
CELKEM: 930535

Web spuštěn 20.1.07 22:00
Na nové adrese: 11.1.08 1:00

Uživatelé

Registrováno: 662
Přítomno: 0
Nejnovější: Pajisb

ONLINE UŽIVATELÉ:

Rekordy návštěv:
Zároveň připojeno: 394
Za 1 den: 9821
Zároveň přihlášených členů: 13

VW STAŘEŠINKY III

Ferrorův popis průběhu našeho třetího setkání. Tentokrát v Jedovnicích.


Třetí sraz Stařešinek byl, dalo by se říci, premiérový. Na tomto srazu se nám jako na prvním ukázal poprvé Passat B1, Jetta 1, Scirocco 1, Brouk a Bora. Další premiérou byla i mezinárodní účast, přijeli i kamarádi ze Slovenska. Jen jsem si říkal, že co se „jedniček“ týče, neukázal se žádný Golf 1. Trochu škoda, ale s trochou štěstí se dočkáme jindy. Alespoň to kompenzovala hojná, rekordní, účast.

Sraz jsme si tentokráte vymysleli na novém místě. Tentokráte trochu nedemokraticky bylo vybráno jiné místo, než které vyhrálo v hlasování. Důvodem pro tuto změnu byl slib MuFa, že nám přiveze na sraz loď s motorem – hledali jsme tedy kemp s vodní plochou poblíž. Bohužel se tento záměr nakonec neuskutečnil. Čistě náhodou jsme ale uspořádali sraz ve stejném místě ve stejný termín, jako byl sraz VW Brouků. Tím byl náš sraz obohacen o prohlídku nádherných strojů (nemluvě o tom, že mimo brouků byly k vidění i vozy Porsche).

Pro mne sraz začal vlastně už v Praze, kde jsme se setkali s C3 a do Jedovnic pokračovali po dálnici často i nedovolenou rychlostí. Podle předpovědi jsme se měli cestou potýkat s deštěm, což se bohužel potvrdilo. Déšť byl v pátek velmi vytrvalý, což jsme v Jedovnicích poznali na vlastní kůži. Brzy po příjezdu kolony passata a scirocco se objevil i Carlos K. se svým road runnerem. Ve čtyřech jsme potom vyrazili na vyvěšování ukazatelů. Zrovna jsme lezli auta, že vyvěsíme první ceduli a akorát nás míjel Duronko, aniž by si nás jakkoliv všimnul. Zakrátko jsme však měli rozvěšeno a v kempu se šťastně shledali.

Jen na chvilku jsme se vypařili do lesa pro nějaké sloupky pro plánovaný „stan“ z plachty a začalo se to sjíždět ve velkém. V jakém pořadí, si bohužel již nemohu vybavit, bylo toho hodně a rychlé. Než jsme stačili promoknout, přijel i VWLT28 s plnou dodávkou dřeva. Nemůžu zapomenout ani na již tradiční návštěvníky z Karlových Varů (tomb s rodinou, JozT a Marťas) se svými B3, kteří se také ukázali velmi brzy. Ukázal se nám také sobotik se svým Passatem B1. Ukázal se však jen krátce, zjistit program a s příslibem, že v sobotu ráno s vozem opět přijede a vystaví jej zde pro ostatní na odiv do nedělního rána. Mezi stálé návštěvníky patří i Winklbauer se svou Jettou.

K večeru a po dostatečném promoknutí jsme se přesunuli do blízkého restauračního zařízení, kde jsme se zahřáli pivem a případnou večeří. Hospůdka se ukázala svými rozměry na hranici nedostatečnosti. Brzy jsme ovládli a srazili všechny čtyři stoly. Jediné, co večer malinko pokazilo, byla nervozita hospodského z kuřáků. Až na to jsme si večer velmi užili i přes to, že jsme nemohli sedět venku u ohně. První noc v kempu parkovalo již 18 stařešinek!

Sobota byla již ve znamení zlepšujícího se počasí. Kolem osmé hodiny ranní skončilo i drobné mrholení a mimo ještě jednoho zapršení kolem desáté hodiny, již byla sobota bez deště. Sobotik opět přivezl svou B1, která i na svůj lehce omšelý stav (ačkoliv mnohem lepší, než by stáří vozu napovídalo), vypadá stále kouzelně. Někteří bohužel museli opustit sraz, ale jejich ztrátu bohatě kompenzovalo množství dalších přijíždějících vozů.

Ze Slovenska se, kromě Duronka, zúčastnil i Wowo. Duronko však byl nucen ještě dopoledne odjet, takže mezinárodní účast byla v průměru jedno po dobu průběhu. Přijel i stálý účastník Stařešinek Passta, přijeli dvě Corrada, dvakrát Scirocco mk1, a další dvě Scirocco mk2. Gogo ani letos nenechal sraz bez své přítomnosti. Passata má sice ještě ve výrobě, ale s velkou radostí jsme jej přivítali v jeho žlutém GogoBroukovi. Samozřejmě přijelo i mnoho passatů, až z toho oči přecházely. Do dvojice k Winklbauerovi přijela jeho partnerka s druhou Jettou a jejich fenečkou.

Většinu soboty jsme strávili kolem svých aut, ale také za plotem z tůjí, kde byli brouci. Ti nám sice na chvíli ujeli na svou spanilou jízdu, ale kolem třetí hodiny odpoledne byli již opět zpět. K tomu se k nim přijelo ukázat i několik Porsche. Náš výjezd byl plánován původně na třetí odpolední hodinu, z provozních důvodů byl však příjezd přesunut až na hodinu čtvrtou. Jistě jsme tím potěšili největšího opozdilce Pilotta, který se k naší koloně 32-ti aut připojil krátce po vyjetí. Tomu se říká umět přesně načasovat příjezd

Trasu jsme tentokráte měli nezvykle dlouhou, ve výsledku se najelo něco málo přes 40km. Pro ty, kteří to tam trošku znají: Z Jedovnic jsme vyrazili směrem na Křtiny. Ve křtinách došlo k chybičce alese, který kolonu vedl – špatně odbočil. Tato chybička se ale nakonec ukázala jako naprosto skvělý tah, mohli jsme se vzájemně dobře nafotit a v rámci radosti doprovázející tuto cestu, jsme se všichni vzájemně pozdravili. Cesta se neobešla zcela bez problémů. Na fotkách i videích lze vidět, že se mezi nás míchaly občas Fabie. Na druhou stranu musím uznat pochopení ostatních řidičů, kteří sami počkali a kolonu nenarušovali.

Byli jsme ještě ve Křtinách, když se objevila první technická závada: Winklbauerovi upadlo oplastování levého prahu. To je tak když se řežou zatáčky Nebylo to nic vážného, plast byl naložen do auta a pokračovalo se dále. Na rovnějších úsecích začal vícero focení a natáčení videí.

Za normálního provozu by takové předjíždění bylo velmi riskantní, ale výhodou nám byla pomalujedoucí kolona. Pro nás, kteří jsme kolonu předjížděli, to však byl zvláštní zážitek. Člověk má pocit, že je jeho auto neskutečně rychlé Zvláštní pocit jistě zažívali i dokumentaristé, kteří fotili a filmovali buď ze šíbrů, nebo z kufru. Každopádně, níže jsou uvedené odkazy na videa, tak se sami podívejte, jak vypadala kolona z jejich perspektivy.

Druhá technická závada již byla poněkud horšího charakteru. Ironií je, že se stala právě mě, jednomu z pořadatelů. Každopádně toto již byla poměrně vážná závada, který ukončila provozuschopnost vozidla. Na křižovatce, kterou jsem blokoval, mi při odjezdu prasknul homokinetický kloub. Rozjetí stačilo jen na přejetí křižovatky a dál jsme se již nehnuli.

Viděl to C3, který křižovatku blokoval z druhé strany a vrátil se pro mě. Na laně mne dotáhl pod serpentiny k Macoše. Nahoru na parkoviště jsme se svezli jeho Sciroccem. Zde musím vyjádřit velké poděkování nejen C3, který mě dál odtáhl až do kempu, ale také všem, kdo mi okamžitě nabízeli svou pomoc se sháněním kloubu. Nabídek bylo spousta, nejrychlejší řešení mi nabídl Winklbauer, který zajel k Večerníčkovi pro bednu s klouby z golfů. Tímto velmi děkuji i Večerníčkovi za jejich poskytnutí.

Ale zpět ke spanilé jízdě. Ta skončila na parkovišti u Macochy. Zde se odehrálo focení, dle chuti kouknutí se do propasti a zaregistroval jsem také benzinový model autíčka na dálkové ovládání. Po spanilé jízdě se někteří odebrali domů, jiní se vrátili do kempu. Tam už stál MůJ PASSAT na heveru, se sundaným kolem a sklepnutým zbytkem kloubu z POLOOSY. Než přijel Winklbauer, připravili a zapálili jsme oheň.

Další dění v kempu bylo trochu mimo mou pozornost, přijel Winklbauer a já se za asistence jeho, Pickise a Pilotta věnoval homokinetickému kloubu. Demontáž všeho šla celkem snadno, šrouby šly povolit dobře (výhoda toho, že jsem rok a půl zpět měnil čepy a manžety poloos). Výměna byla tedy hotova rychle, padnul tam hned první kloub, který jsme vzali do ruky. Problém byl ale s prvním rozjetím. Auto se nechtělo hnout. Příčinou se ukázalo jiné tvarování kloubu. Museli jsme jej tedy povolit. Protože jsem ale tvor líný, nechtěl jsem zkoušet měnit dál, prostě se udělala zkušební jízda, kdy jsem postupně středovou matku dotahoval tak dlouho, až se kloub dostatečně obrousil, že do těhlice sednul. Není to na ježdění, ale na dojetí do Aše to stačilo.

Cestou jsme zkusili najít ještě onen zpropadený plastový práh, který Winklbauer ztratil někde cestou pro klouby. Bohužel neúspěšně. Po návratu do kempu jsme již přisedli k ohni. Opekli špekáčky, popili pivko, pokecali. Tento večer byl velmi pohodový a příjemný. Hlavně když se vezme v úvahu úleva ze zpojízdnění auta.

V neděli ráno nás již vítalo (a budilo) sluníčko. Jak už to v neděli bývá, spousta lidí pomalinku začala balit a odjíždět. Stačili jsme spolu ještě posnídat, než první vlaštovky opustily hnízdo. Do kempu dorazil opět sobotik. Chvilku s námi poseděl a popovídal a poté natočil svého passátka a opustil nás.

Nedělní klasikou je již procházka po okolí, takzvaná detoxikační. Té se nás zúčastnila již jen hrstka. Prošli jsme se jen kolem rybníka, ale příjemné to bylo. Po procházce jsme si stačili ještě dát nanuk anebo kofolu. Stihli jsme se ještě stát svědky odjezdu brouků a douklidili jsme zbytky všeho, co by nemile připomínalo naši přítomnost. Tímto děkuji všem, kdo s úklidem pomohli. Sice toho nebylo moc (za což děkuji všem, že zbytečně nepohazují odpadky po zemi), ale pomoc potěšila.

Pak se již rozloučily i zbytky nás a jeli jsme domů. Já jsem ještě cestou sundal i ukazatele, které jsme v pátek s C3 a Carlosem rozvěšovali. Po krátké návštěvě jsme již vyrazili dom i my. Ještě tedy přes krátkou zastávku u Alese, jemuž děkuji za zařízení osvobození Markétky od klíštěte. I z technického hlediska zbytek cesty proběhl skvěle, kolo se nehřálo, dalo se jet celkem svižně (ikdyž až na D5 jsem už neměl strach trochu na to šlápnout).

Děkuji všem zúčastněným za tak hojnou účast na srazu a jeho pohodový a poklidný průběh. Děkuji VWLT28 a Alesovi s Helenkou za dovezení dřeva na oheň. Děkuji Froodovi za významnou pomoc při organizaci srazu, za Kryle i za samolepky. Děkuji Alesovi a Helence za, ikdyž drobnou, výpomoc a za vedení celé kolony spanilé jízdy. To chybné odbočení se ukázalo jako výborná věc. Děkuji všem za pomoc a podporu při defektu kloubu a zvláště Pickisovi, VWLT28 a Pilottovi za poskytnutí nářadí a nejvíce Winklbauerovi za sehnání náhradního kloubu a pomoc při opravě a také Večerníčkovi, že náhradní kloub poskytl.


Máte-li chuť sepsat o srazu také pár delších vět, pošlete mi je přes email nebo soukromou zprávu a já je zde zveřejním. Ferror


Naši partneři

Dostupnost podle Monitoring-serverů.cz
 
Copyright © VW OLDIES club o.s. :: V roce 2009 vytvořil Ferror - ferror( at )seznam.cz
Icons from: http://www.famfamfam.com , http://grafika.profitux.cz