Historie motorizace-Rakousko

Díl třetí-Rakousko

Gräf&Stift

Tato rakouská automobilka byla založena v r. 1901 ve Vídni, a to sloučením dvou firem: bratři Gräfové a automobilka Celeritas,založenou a vedenou Wilheimem Stiftem. Na počátku výroby to byly osobní automobily,posléze byl zařazen výrobní program nákladních vozů a s postupující elektrifikací měst byla započata výroba tramvají,trolejbusů a autobusů. Osobní vozy byly vyráběny spíše ve vyšší cenové kategorii,a to vzhledem k velké produkci nákladních vozů a autobusů,proto se firma nezabývala výrobou tzv. lidových vozů. Vypuknutím 2 sv. války došlo ve firmě k ukončení výroby osobních aut,v průběhu války byla vyráběna vozidla nákladní,po válce se již výroba osobních vozů nezavedla.

Steyr

V roce 1864 založil Josef Werndl svoji továrnu na výrobu zbraní ve Steyru (vyslov štýr) se stejným názvem. Firma vyráběla krátké střelné zbraně,v novém století začala s výrobou jízdních kol a v roce 1915 vyjel z bran závodu první traktor.Nedlouho poté následoval první automobil. Firma postupně zaváděla do výroby vozy nejen osobní,ale i víceúčelová auta do terénu a toto snažení vyústilo ve výrobu vozů pro armádu. V roce 1940 byl předveden vůz Steyr 1500A,který po vojenských zkouškách byl zařazen výhradně do výzbroje německého Wermachtu. V roce 1934 ale firma fúzovala ještě se dvěma dalšími a vznikl svazek Steyr-Daimler-Puch Werke, jehož výrobní portfolio zahrnovalo výrobu zbraní,jízdních kol,automobilů osobních,nákladních,speciálních do terénu a traktory. Po druhé světové válce Steyr vyráběl již pouze zbraně,traktory a speciální auta,v současnosti se jedná o výrobce vysoce sofistikovaných převodovek.

Austro-Daimler

Tato komanditní společnost byla založena jako dceřiná společnost Daimlerových závodů 11 srpna 1899.Zakládající členové byli Eduard Bierenz-blízký přítel Gottlieba Daimlera- a majitelem slévárny Eduardem Fischerem. Současně se založením dceřiné firmy přešlo z mateřské firmy několik kvalifikovaných pracovníků,kteří stáli u počáteční výroby vozů a zaučovali nové pracovníky. Na začátku se jednalo o 60-80 pracovníků, kteří v r. 1900 vyrobili první automobil, čtyřmístný,s čtyřkolovým dvouválcem. Brzy ve výrobním programu přibyla výroba motorů pro nákladní vozy,autobusy a posléze i lodní a letadlové motory. V roce 1902 vstoupil do firmy jako technický ředitel Daimlerův syn Paul,který převzal vedení podniku po technické stránce,čímž dochází k odchodu Eduarda Bierenze z firmy. Od roku 1905 vyrábí firma obrněné vozy V témže roce odchází Paul Daimler a na jeho místo přichází Ferdinand Porsche.V té době ve firmě pracovalo již okolo 800 zaměstnanců,kteří vyráběli i motory do vzducholodí např. i pro hraběte Zeppelina,ale i motory závodních vozů dle Porscheho návrhů. Letecký motor Austro-Daimler byl dokonce zakoupen i Ing. Janem Kašparem do letounu Blériot, se kterým Kašpar absolvoval první český dálkový let z Pardubic do Prahy. V roce 1910 došlo k odtržení a osamostatnění rakouské firmy od dceřiné společnosti, a začíná éra samostatné firmy nezávislé na německém Daimleru. Součástí odtržení od mateřské firmy byla i změna z komanditní společnosti na společnost akciovou. V roce 1912 odprodal německý Daimler poslední část akcií a tím se obě firmy staly konkurenty. V té době již probíhala úspěšná spolupráce s českou Škodovkou,zejména na vývoji a výrobě přepravních prostředků pro děla, která vyústila v roce 1913 ve spojení obou firem zakoupením akcií plzeńské Škody. Začátek první sv. války byl ve znamení výhradně vojenské výroby pro rakouskouherskou armádu. Na konci války se ale Daimler potácel v dluzích, po skončení války i s vysokou inflací a tím i s vysokými cenami materiálů. Pro záchranu byly učiněny opatření,která znamenala příliv financí,mezi něž patřil odprodej akcií Škody Vídeňské kreditní bance. První světová válka měla ovšem i jiné dopady- jednou z podmínek plnění mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain bylo mimo jiné i zničení již vyrobených leteckých motorů. Od této chvíle mohla firma vyrábět pouze civilní motorová vozidla. V roce 1923 došlo ke dvěma významným událostem, pro neshody s vedením společnosti ohledně směru vývoje a výroby odchází Ferdinand Porsche a zároveň dochází ke spolupráci se společností Puch, která vyústila v roce 1928 k fúzi obou společností pod novým názvem Daimler Puchwerke. Dva roky na to dochází ke spolupráci se společností Steyr AG, o čtyři roky později dochází k vyklizení výrobních hal ve Vídni a přesunu do Steyru a Štýrského Hradce a 12.10.1934 dochází ke sloučení firem v Steyr-Daimler-Puch Werke AG. Od této chvíle se divize Austro-Daimler zabývá výhradně výrobou vojenských a kolejových vozidel.

Puch

Tuto společnost založil v roce 1889 průmyslník Johann Puch v Grazu. Počátek výrobního programu zahrnoval zejména bicykly,mopedy a motocykly. V roce 1901 byla zahájena výroba motorů, o tři roky později už celých automobilů. V roce 1906 představil vůz Voiturette s dvouválcovým motorem, který v r. 1909 vytvořil světový rekord v rychlosti- 130,4km/h V roce 1912 odchází do důchodu zakladatel firmy Johann Puch,stává se čestným prezidentem společnosti. V té době společnost zaměstnává víc než 1000 pracovníků, vyrábí na 16 000 kol,300 motocyklů a automobilů ročně. Během 1 sv. války se Puch stává důležitým dodavatelem pro armádu, avšak s prohranou válkou přichází útlum a výroba automobilů je zastavena. S rokem 1923 přichází do firmy italský inženýr Giovanni Marcellino ,v té době se veřejně mluví o návrhu banky na zrušení firmy Puch.Ital ale dokáže během několika málo týdnů připravit návrhy automobilu se zcela novým řešením motoru s protiběžnými písty,který má vylepšenou funkci sání. Tento automobil v roce 1931 vyhrává Grand Prix Německa V roce 1928 se slučuje s Austro-Daimler a v roce 1934 s Steyr AG. S přicházející 2 sv. váklkou dochází k horečné výrobě pro armádu. V souvislosti s válkou je o společnosti znám jeden nepříjemný fakt-k výrobě byly na otrocké práce zneužíváni vězni koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. V Gusenu má totiž společnost podzemní továrnu. Po druhé světové válce spadá společnost pod nucenou správu britských vojsk REME a továrna je využívána pro opravy a údržbu britských a amerických vojenských vozů. Austro-Tatra Původně založená společnost jako prodejní síť vozů Tatra, která vozy jen dovážela a prodávala. Později začala montáž aut z dovezených dílů,čímž došlo ke snížení cla a následně ke snížení prodejní ceny, čímž se staly vozy Tatra snáze prodejné. Tatra uvedla na trh vozy 11 a 12,později okolo r. 1932 i vůz T 57. Neustále zvyšované dovozní clo však způsobilo, že firma se rozhodla zavést licenční výrobu v Rakousku. Samostatný podnik Austro –Tatra vzkl v červenci 1936 a to odkoupením veškerého majetku, který v Rakousku mateřská firma vlastnila. Od roku 1937 již společnost vyrábí vozy zcela ve své režii,čímž došlo ke snížení cla o 40% S příchodem německých vojsk v r. 1938 dochází ke změnám situace firmy-továrna je zařazena do programu zapojení rakouského strojírenství pro potřeby Třetí říše. Majetek firmy byl rozdělen a část hal a strojů byla nuceně podstoupena zbrojařské firmě Saurer.Tyto haly byly na konci války silně poškozeny spojeneckým bombardováním. Po skončení války přešla společnost nejprve pod správu Rudé armády terá v podstatě vyrabovala vše použitelné, a po odchodu Rudoarmějců přechází pod veřejnou správu,jako ochrana majetku původních majitelů a akcionářů. V té době je ovšem firma natolik zdecimována,že přichází v úvahu pouze obnovení výroby náhradních dílů a opravy vozidel.Mírné zlepšení přichází s koncem 50tých let,kdy jsou vyráběny hliníkové karoserie pro vozy Porsche a posléze zakázka pro Rakouskou policii,kdy je vyrobeno 259 vozů Brouk a Kabrio 18A. Od roku 1951 společnost končí s výrobou osobních vozů.